Datum narození | 23. srpna 1921 |
---|---|
Místo narození | New York, New York |
Datum úmrtí | 21. února 2017 |
Místo úmrtí | Palo Alto, Kalifornie |
Národnost | Spojené státy americké |
Ekonomická škola | Neoklasická ekonomie |
Instituce | Stanfordova univerzita |
Pole působení | Mikroekonomie Teorie celkové rovnováhy Teorie veřejné volby |
Vzdělání | Columbia University City College of New York |
Vlivy | Alfred Tarski, Harold Hotelling |
Ovlivnil | Amartya Sen, Allan Gibbard, John C. Harsanyi, Roger Myerson, A. Michael Spence, Eric S. Maskin, Nancy Stokey, Karl Shell, Anthony Downs |
Příspěvky | Všeobecná rovnováha Základní teorémy ekonomie blahobytu Arrowův teorém nemožnosti Teorie endogenního růstu |
Ocenění | John Bates Clark Medal (1957) Nobelova cena za ekonomii (1972) von Neumann Theory Prize (1986) Národní vyznamenání za vědu (2004) |
Příbuzní | Anita Summers (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kenneth Joseph Arrow (23. srpna 1921 New York – 21. února 2017, Palo Alto, Kalifornie[1]) byl americký ekonom, matematik, spisovatel a politický teoretik, který v roce 1972 spolu s Johnem Hicksem získal Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Ve svých 51 letech byl nejmladším člověkem, který tuto cenu získal, a tato hranice ještě nebyla překonána.[2]
Je považován za výraznou postavu neoklasické ekonomie. Mnoho jeho studentů také získalo Nobelovu cenu za ekonomii. Nejvýznamněji přispěl do teorie veřejné volby, a to formulováním Arrowova teorému nemožnosti, a do teorie celkové rovnováhy. Mimo jiné se zabýval i teorií endogenního růstu a informační asymetrií.[3]